Aleš Růžička patří mezi nekompromisní a nepřehlédnutelné představitele současné české malby. Do odborného povědomí se uvedl na IV. Zlínském salonu mladých v roce 2006, kde za své Parky získal I. Cenu Václava Chada. Jako pravověrný vyznavač malby kloubí její významový a smyslový proud a propojuje apollinskou bdělost s živelným, extravagantním a nepředvídatelným dionýským protipólem romantiků, spojeným se stavem opojení. Pro sebe přirozenou fyzickou expresivitu koriguje vždy přítomným sdělením konkrétního obsahu a balancuje tak na romantické vlně napětí mezi extází a bdělostí, přírodou a člověkem. Jeho „odvážně konzervativní„ malba je výrazem bytostné potřeby malovat a vyznačuje se i přes tíhnutí k tmavým odstínům koloristickou bohatostí, haptickými hmotami barevné pasty a místy přidanou kresebnou linkou.

Známá autorská dvojice Jiří Franta a David Böhm jsou neúnavnými kreslíři. Kresbu vnímají jako stopu, záznam (času, místa, situace). Hranice média kresby se snaží neustále překračovat při různých hravých a performativních projektech. Autoři se vzpírají ustálenému chápání kresby jako něčeho statického. Svoji tvorbu si často "komplikují" různými překážkami, využívají pro umění netypických komponent, jako například těžké technologie, pracují s prvkem náhody a počítají i se vstupem diváka.

Ve spolupráci s dokumentaristou, režisérem a kurátorem Martinem Dostálem jsme pro vás připravili výstavu Definitivně krásné! Dopřejme si kafíčko.

Studenti Ateliéru keramiky a porcelánu VŠUP dostali v rámci klauzurního zadání téma Manifest a měli se zamyslet nad svojí tvorbou v souvislostech doby, ve které tvoří. Cílem nebylo zadávat tento úkol proto, aby vznikly fatální deklarace či programová prohlášení. Výsledné práce však reagují na svět pomocí slova a materiálu nastupující generace.

Kurz olejomalby byl zahájen na podzim roku 2019. Od počátku byl veden s důrazem na malování dle vlastních představ s přibližováním znalosti řemesla a techniky. Už po prvních setkáních došlo mezi účastníky přímo k zázračné souhře.

Co je skutečnost a co iluze? Kde končí svoboda? Jak namalovat smutek a jak radost? To jsou otázky, nad kterými bloumaly a tvořily děti, které navštěvovaly půlroční výtvarný kurz v GaPu.

Ve spolupráci s dokumentaristou, režisérem a kurátorem Martinem Dostálem jsme pro vás připravili výstavu: Filip Dvořák - David Hanvald - Evžen Šimera Tito tři vizuální artisti nám předkládají klasické médium obrazu, které je neustále disponováno k novým a novým permutacím, ať už se pohybuje na dvojploše či přeteče do trojprostoru. Slovo experiment je už zajisté zastaralé, ale osvěžující pokrok v mezích malířského “zákona” nemá dispoziční omezení.

Pro znojemskou výstavu v GaPu vytvořila Martina Rötlingová sérii maleb, grafik a objektů, ve kterých uchopuje téma konzumerismu a s ním související produkci odpadu.

Mimořádný talent malíře Jana Gemrota (1983) se projevil už u přijímacího řízení na AVU, kdy mu byla udělena výjimka, aby mohl nastoupit ke studiu klasické malby v ateliéru Zdeňka Berana sotva po skončení třetího ročníku Střední výtvarné školy Václava Hollara. Hojně vystavoval již za studií, je v zastoupení mj. i ve sbírce Národní galerie.

Znojemská výstava v GaPu volně navazuje na rozsáhlou výstavu TATA 3OJS, která nedávno proběhla ku příležitosti 30. výročí kapely Tata Bojs v pražském Centru současného umění Dox. Milan Cais připravil speciálně pro GaP koncept s názvem Živý kabel propojení, ve kterém spojuje témata zdánlivě nesourodá.

Milenci. Nejsou jenom vášniví, jenom zamilovaní, nejsou pouze spontánní, milencem může být někdy každý každému… a může?

Inaugurační výstava GaPu představuje výtvarníka Vladimíra Houdka (1984), výrazného autora současné české malby, absolventa malířského ateliéru Vladimíra Skrepla na AVU, držitele Ceny kritiky (2010) a laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého (2012).