Maxim_Velcovsky_Halo_GaP_Znojmo_BoysPlayNice_05_edited_edited.png

Socha Maxima Velčovského ve Znojmě

MAxim.jpeg

Autorem Budky je Maxim Velčovský, designér a pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. U nás i v zahraničí proslul díly, kterými parafrázuje dobře známé předměty i symboly a staví je s nadsázkou do nové role. Mimo jiné navrhuje i nábytek a vytváří oceňované instalace. Vystavoval v ČR i ve světě a jeho práce jsou zařazeny ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Viktoriina a Albertova muzea v Londýně, v Nové Pinakotéce v Mnichově a v muzeu designu a užitého umění Mudac v Lausanne. Věnuje se především tvorbě ze skla a porcelánu, často se pohybuje na hraně pop artu. V roce 2010 spolupracoval na instalaci českého pavilonu pro Expo 2010 v Šanghaji. V současné době je kreativním ředitelem společnosti Lasvit.

Příběh Budky

‍Vytvořit ve Znojmě současnou sochu bylo jedním z hlavních cílů, který si projekt Umění do Znojma vytyčil již v roce 2012. Tenkrát nebylo stanoveno, kde ani kdy vznikne. V roce 2017, při první prohlídce domu, ve kterém dnes sídlí naše galerie, nás jako první „uhranula“ telefonní budka, která nepatřičně trčela před hlavním vchodem. Nejenže „zacláněla“ budoucí galerii, ale podstatně překážela pěším i cyklistům, zhoršovala přehlednost křižovatky, o jejím dezolátním stavu nemluvě. Paralelně s budováním GaPu se hledaly možnosti, co s budkou. Záhy vznikl nápad udělat z ní artefakt. Oslovily jsme Maxima Velčovského. Proto, že k umělecké osvětě v našem městě přistupujeme poněkud didakticky, chtěly jsme začít někým, kdo je znám i mezi laickou veřejností. Byla to výzva a byly jsme velmi nadšené, že Maxim souhlasil. Následovala komunikace s městem, společností O2, sháněním peněz v soukromém sektoru. Poté přišla příležitost v podobě městského projektu „Tvoříme Znojmo“. Výzva pro občany, kteří mají chuť zapojit se do zvelebování svého města. Přišlo nám, že socha od slavného designéra tuto výzvu jednoznačně naplňuje. A dopadlo to tak, že to ocenili i hlasující občané, náš projekt se dostal na první místo s velkým náskokem hlasů. Tvůrčí proces Maxima netrval krátko, byly to téměř dva roky. Jako komplikace se také objevilo najít řemeslníka, který by sochu byl schopen vyrobit. Poptali jsme jich nemálo napříč celou republikou. Nakonec budku zrealizuje zámečník pan Pokorný ze Znojemska, Maxim jej nazývá nejodvážnějším zámečníkem v ČR…

Vzhledem k tomu, že během příprav došlo ke zrušení většiny budek v zemi a všude jich bude přebytek, navrhl Maxim jakýsi pomník nejen všem telefonním budkám, ale také pomník doby „předmobilové“, doby off-linové, kdy jsme ještě nebyli všichni nonstop k zastižení. Toto rojení odložených budek je zhmotněním vzpomínek na časy, kdy se na telefon stály fronty, kdy spojení nebylo ideální a už vůbec ne automatické. České telefonní budky nikdy nebyly jako ty britské, které navrhl slavný architekt Gill Gilbert Scott. Nikdo se u špinavých a zašlých telefonních automatů nefotil. A tak zmizí. Přitom od doby vzniku první budky z roku 1911 zažily i ty naše umoulosané boudy množství příběhů. V době totalitní je využívali disidenti, jenž se mylně domnívali, že budky nelze odposlouchávat, ke své práci je dlouhou dobu používali také novináři, mnoho rodin díky nim komunikovalo se vzdálenou rodinou… Tato éra nyní definitivně končí, připomínat ji však bude znojemský artefakt od Maxima Velčovského.

Odborníci o Budce

Terezie.jpeg

Terezie Nekvindová, vědecko-výzkumná pracovnice Katedry dějin a teorie umění Akademie výtvarných umění v Praze. Zabývá se zejména českým uměním od 60. let do současnosti, mj. problematikou média výstavy, vztahem výtvarného umění a architektury a otázkami restaurování současného umění. Přednáší na AVU v Praze a na Katedře dějin umění na FF UP v Olomouci.

„Návrh Maxima Velčovského přináší do veřejného prostoru města Znojma soudobé umělecké dílo, které bude vybízet kolemjdoucí k přemýšlení nad vývojem aktuálního sochařství, ale především nad způsoby komunikace současné společnosti. Telefonní budky, které jsou dnes v každém městě reliktem předchozí doby, jsou zatím nenápadnými monumenty, jež nám nedávnou radikální proměnu připomínají. Většina měst je postupně nechává odstranit, některá je využila pro informační turistické tabule, ale teprve návrh respektovaného českého designéra Velčovského na ně upírá pozornost, kterou si zaslouží. V tomto kontextu je návrh pro město Znojmo podle mého názoru přínosem, město přidá na mapu míst, která se nebojí obohatit historické vrstvy města také o umělecké dílo a které budoucím generacím předá podstatné informace o naší době a jejích otázkách.“