Jan Gemrot: Cesta k nadvědomí

Proběhlo
20/9/2019
23/11/2019

O Janovi

Mimořádný talent malíře Jana Gemrota (1983) se projevil už u přijímacího řízení na AVU, kdy mu byla udělena výjimka, aby mohl nastoupit ke studiu klasické malby v ateliéru Zdeňka Berana sotva po skončení třetího ročníku Střední výtvarné školy Václava Hollara. Hojně vystavoval již za studií, je v zastoupení mj. i ve sbírce Národní galerie.

Gemrot se vyjadřuje realistickou až hyperrealistickou malbou, kterou často rozbíjí expresivními detaily. Příběhy svých detailně propracovaných obrazů si troufá velmi často nedopovídat. Prostřednictvím konkrétních vizuálních prvků dokonale zhmotňuje iluze, těžko uchopitelné emoce a atmosféru.Zkoumá problémy současné společnosti. Zabývá se lidskou existencí, její podstatou a významem, tématem života a smrti či morbidností. Propojení mistrovské malířské preciznosti s intenzivním, až šokujícím obsahem rozehraným v několika interpretačních rovinách a spolu s konceptuálním uvažováním staví Jana Gemrota na jednu z předních pozic současné mladé umělecké scény.

Již delší dobu jej mnohem více než výsledný obraz zajímá proces, kterým k němu dospívá. Jako by obraz byl jen vedlejším produktem důležité činnosti. Malba je pro něj nástrojem komunikace i způsobem poznávání světa. Skrze malbu se pokouší zkoumat a lépe chápat realitu, přitom si díky ní konstruuje skutečnost novou, svou vlastní. Malba je do jisté míry i činnost velmi meditativní a při dobré koncentraci je schopná navodit stavy rozšířeného vnímání. Gemrot ji vnímá také jako prostředek sebepoznání a vlastní introspekce. Věří, že za velmi příznivých okolností může být i cestou k poznání jakési sdílené zkušenosti – cestou k nadvědomí.

Výstava v GaPu představuje několik Gemrotových obrazů z cyklu Morphosis, ve kterých syntetizuje dva klasické malířské koncepty – zobrazení krajiny a figury. Figura nebo hlava dává obrazu existenciální charakter a fiktivní krajina, která jí prochází, je pak jakýmsi odrazem stavu duše nebo emocionálního rozpoložení. Pomocí velmi konkrétních vizuálních prvků usiluje o vyjádření něčeho velmi těžce popsatelného, lidského hledání a směřování smyslu vlastní existence. Obrazy Meditace a Ice cold boy si pohrávají s freudovským zobrazením lidské mysli jako ledovce, kdy některé její části zůstávají skryty pod hladinou nevědomí. Ústředním dílem výstavy je obraz Vědomí tvoří realitu, v němž reálné prvky krajinné scenérie vycházejí přímo z hlavy (mysli) monochromní ženské figury.

„Protože je to právě naše vědomí, které nám o okolním světě předkládá zprávu a definuje tím pro nás jeho podobu. A možná kdyby tak nečinilo, žádná existence hor, řek a moří by se nekonala.“ Jan Gemrot

Kurátorka výstavy: Andrea Krejčí

Ukázky děl

Akce spojené s výstavou

No items found.